Oslava a dárek...;-)

Samozřejmě jsem nezapomněl - minulý víkend oslavil Ála čtvrté narozeniny. Popřáli jsme mu už dopoledne kromě jiného dostal vytoužený dárek.Hru Tick Tack Bumm Junior. Když o ní prvně mluvil jen o pár dnů dřív, mysleli jsme si, že ten název nějak popletl, nebo že si něco vymyslel díky své zálibě ve zbraních a bombách. Pak jsme ale zapátrali na internet a zjistili, že opravdu existuje a že má dokonce velmi kladné recenze od rodičů. Problém byl, že po vánocích byla skoro všude vyprodaná. Nakonec se mi ji těsně před narozeninami podařilo objevit, objednat a dokonce i vyzvednout. Nebál bych se tvrdit, že jsem z toho, jak to krásně vyšlo, měl větší radost než sám Ála. Kromě dalších dárků potom dostal i dort přesně podle svých představ. Ono totiž, aby to nebylo tak jednoduché, naši kluci už nechtějí takové ty speciální dorty, co jsme jim kupovali dřív, teď dávají přednost těm vyrobeným doma. Oslava skončila slavnostním obědem.

O sobotu se Ála totiž musel podělit s našima, protože já jsem si tak trochu zahrál na taxikáře a vezl je do divadla na představení, které dostali od jéžíška jako dárek.

Abych se zatím nenudil někde na parkovišti, dohodl jsem se se svými známými, kteří bydlí asi o deset kilometrů dále, že se u nich stavím na kafe. Měl jsem na to asi dvě hodiny času. Sice se měl stavit ještě jeden ex-kolega, ale nakonec se neozval.

Návštěva ovšem i tak utekla rychle, pokecali a pomluvili jsme všechno a všechny a pak mě doprovodili k autu. A jak tam tak ještě chvilku stojíme a loučíme se, najednou slyším takový divný zvuk, jako kovové skřípání nebo vrzání. Zaposlouchám se, odkud to jde, a najednou vidím, že auto samo od sebe pomalu popojíždí z kopce dolů. Tak já jsem takovou dobu pryč a pak se mi samo vybourá přímo před očima? To by byl vážně pech. Stačilo se trochu zdržet a sousedi známých, kteří parkovali o pár metrů dál by mě asi neměli rádi. To mám za to, že jsem výjimečně použil ruční brzdu bez zařazené rychlosti. Jindy to dělám přesně opačně. Poučení pro příště!;-)

Po večerním návratu domů jsem si konečně mohl připít na Álovo zdraví. Tentokrát mnohem komorněji než před čtyřmi ley…;-)

První letošní...;-)

Skoro konec ledna a první příspěvek, takže letos rekordy opět padat nebudou.

Čili krátké shrnutí - starý rok jsme ukončili ohňostrojem na náměstí našeho města. Jsou určité jistoty, které se nejspíš nikdy nezmění, stejně jako Vangelis a Dobytí ráje jako podkladová hudba, reprodukovaná z dálky tak, že takřka nebyla slyšet, náš kluk se například divil, protože nic takového nepostřehl. Ale ohňostroj se mu líbil, na rozdíl od Ály, který příliš nadšený nebyl, ovšem z jiných důvodů než já.

Abych Andíkovi udělal radost a on tak nemusel čekat zase rok, nabídl jsem mu, že hned prvního může vidět další ohňostroj - v novinách jsem totiž viděl rozpis pro okolní města. V úvahu připadaly Poděbrady a Kolín, dokonce jsem si chvilku pohrával s myšlenkou stihnout oba, jelikož se konaly s rezervou jedné hodiny, ale nakonec jsem se rozhodl pouze pro Kolín a to z toho důvodu, že jsem Andyho nemusel krmit kinedrylem, protože se to konalo na ostrově u železniční zastávky a spojení bylo naprosto ideální. Asi vážně nejsem lokální patriot, protože zatímco kluk trval na tom, že ohňostroj u nás byl nejlepší, já jednoznačně hlasuji pro ten kolínský.

Dalším bodem byla naše velkolepá (po)vánoční party v práci. Samozřejmě jsem od první chvilky přemýšlel, jak se z toho vykroutit, ale nakonec jsem se smířil s tím, že tedy půjdu. Konala se včera a já ještě ráno na dotazy kolegů odpovídal, že přijdu. Jenže během dne jsem zjistil, že šéf se nezúčastní a v průběhu odpoledne jsem slyšel kolegy, jak se domlouvají, že když to začíná v sedm, tak dorazí tak mezi osmou a devátou a to už jsem měl jasno. Když to přeženu, tak bych se s nimi prakticky minul u vchodu. Jel jsem tedy domů, uvidíme za rok.

No a poslední událost - Andík byl u zápisu do školy a ačkoli víme, že je samozřejmě ten nejchytřejší, i tak nás překvapil, co všechno umí. Třeba v matematice už by mě nejspíš strčil do kapsy. Za odměnu dostal dětskou encyklopedii a od té doby z ní všem nahlas předčítá.

Aspoň se trochu dovzdělám…;-)