Divadlo kouzel...;-)

Přiznám se, že když koncem vánočních prázdnin začaly do médií pronikat informace o nastupující chřipkové epidemii, přepadl mě trochu strach, jestli se nám to vyhne. Ovšem zatímco v uplynulých letech jsem epidemie nemohl přehlédnout především v hromadných prostředcích, kde se mnozí cestující s ostatními o své bacily rádi podělí, tentokrát jsem žádné prskavce nepostřehl. Dost možná to bylo i tím, že v poslední době k cestě do práce moc MHD nepoužívám. Z kuchyně do obýváku nám toho moc nejezdí.

Obsáhlým úvodem jsem chtěl říct, že jsme v sobotu mohli bez problémů opět vyrazit do Divadla kouzel v Líbeznicích, kam jsme už nějaký pátek měli koupené vstupenky na poslední představení, které jsme ještě neviděli. Ačkoli program Magická esa je určen pro děti od sedmi let a dospělé, Ála to zvládnul v pohodě. Aby ne, když si oba kluci přáli to vidět. Protože všude byly zbytky umrznutého sněhu, bylo jasné, že bude lepší jet s předstihem, abychom v případě potřeby nemuseli pospíchat. Nakonec jsme to vymysleli tak, že si v tamní pizzerii dáme i oběd. Ale silnice byly v pořádku. Od nás jsme sice odjížděli a sněžilo, ale čím víc jsme se blížili k cíli, tím méně sněhu okolo bylo.

Samotné představení se líbilo i ženě, která jindy tak nadšená nebývá, a dokonce už jsme jezdili i s klukama sami. Já jsem to měl trochu těžší v tom, že Ála mi celé dvě hodiny seděl na klíně, ale z druhé řady jsme viděli skvěle. Tentokrát jsme nesledovali jen jednoduchá kouzla, ale mohli jsme přemýšlet i o nejrůznějších mizeních asistentek a dalších větších kouzlech. Vtipné bylo, když Pavel Kožíšek jedno kouzlo prozradil tím způsobem, že vše předvedl ještě jednou, ovšem jakoby zezadu, takže stál zády k hledišti a mluvil směrem vzad.

Po skončení jsme se přesunuli k autu, kluci klasika - nechali se pracně připoutat do sedaček, aby posléze řekli, že se jim chce čůrat, takže odpoutat, znovu obléknout, pak svléknout a připoutat, ale nakonec jsme vyjeli. Trochu nepříjemný je nájezd na hlavní silnici v oblouku, kde doprava není vůbec vidět kvůli okrasným květináčům. Řídil jsem se tedy jen světly přijíždějících aut. V Brandýse jsme si udělali malou zastávku v Lidlu. Když jsme potom zase opouštěli parkoviště, musel nám zasáhnout asistent, protože v kopci byl led a auto si jelo, kam chtělo. Bokem. Ale protože jsem zrovna jel velmi pomalu, vyvázli jsme z prekérky během chvilky. Celou cestu domů jsem potom přemýšlel, jestli se silnice klouže nebo ne, protože bylo vidět, že je něčím pokrytá, ale nedalo se rozeznat, o co jde. Přiznávám, že doma jsem si trochu oddechl.

Jak už tady padlo, viděli jsme už všechna Kožíškova představení. Když jsem to klukům oznámil, podívali se na mě a naprosto vážně pronesli, že si teď tedy dáme druhé kolo. Asi se jim to fakt líbí...;-)

Ohňostroj...;-)

Nový rok jsme zahájili velmi podobně jako jsme ukončili ten starý. Tedy aspoň já s Andíkem. Na Silvestra jsme se večer šli všichni podívat na místní ohňostroj na náměstí. Přiznávám, že letos se mi celkem líbil. Sice jsem se zezačátku obával, že tentokrát po mnoha letech neuslyším zdálky Vangelise, ale nakonec se zpožděním došlo i na tuto tradici, i když uši jsem musel mít nastražené.

Druhý den jsme měli v plánu ten kolínský. Po loňské zkušenosti, kdy i v teplém oblečení nám na Ostrově bylo poněkud chladno, jsme se letos nabalili ještě tepleji. I proto jsem nechtěl nijak spěchat na nádraží, stejně bude mít vlak určitě zpoždění... Jenže jsem si neuvědomil, že přece jen dětské nohy šlapou tak nějak pomaleji, zároveň se u nás rozmohl takový nešvar, že nádražní rozhlas hlásí vlak s neskutečným předstihem (nebo vůbec), takže se tak nějak stalo, že nám ještě kus cesty zbýval a už jsme slyšeli hlášení. Před nádražím jsem se tedy rozhodl, že si jízdenku koupím až ve vlaku. Přešli jsme na druhé nástupiště a ještě hodně dlouho čekali, než se objevil náš spoj. Hned po rozjetí přišel průvodčí, naštěstí z toho nedělal žádnou vědu (dost možná už takhle večer o svátku byla pokladna stejně zavřená). Akorát já měl dočasnou in-kartu ve formátu A4, kterou pořádně zkontroloval přes svou čtečku kódů a ještě si nechal předpisově ukázat občanku. Tím mě ale trochu zmátl a já si potom nebyl schopný vzpomenout, kolik je vlastně Andymu let! Připadal jsem si hodně trapně, ale bylo to tak. V podstatě o nic nešlo, já jsem pro něj chtěl poloviční, ale pan průvodčí se asi chtěl ujistit, abychom neplatili zbytečně, čímž mi to ale právě neusnadnil... Zajímavé ale je, že třeba svůj PIN si pamatuju bez problémů. Teda doufám, dlouho jsem jej nezadával!:-)

Do Kolína jsme dorazili podle jízdního řádu, takže nám zbývalo asi tři čtvrtě hodiny, což jsem chtěl nějak smysluplně využít. Vydali jsme se tedy na náměstí ke stromečku. Překvapily nás dvě věci - zaprvé v Kolíně byl sníh (krásný 1 milimetr;-)) a celou dobu se proti nám valily davy lidí. Na náměstí si potom Andy nahrnul hromádku sněhu z širokého okolí a chtěl u ní nadšeně vyfotit (připomínám, že to bylo 1.ledna a ještě jsme netušili, že za pár dní napadne všude). Pak nastal čas, abychom se přesunuli na Ostrov. Světe div se, i cestou zpět se proti nám valily davy lidí. Andík dokonce na chvíli znejistěl, jestli jsme to neprošvihli.

U Labe jsme si našli krásné místo, odkud dobře uvidíme a ani jsme nečekali nijak dlouho, když všechno začalo. Ohňostroj trval přesně deset minut a podle mě stál za to. Stejně jako o pár dní dřív v Lysé, i tady jsme viděli plno nových (alespoň pro mě) efektů. Když bylo po všem, přesunuli jsme se jen o kousek dál na zastávku a kdyby bývaly vlaky jezdily přesně, neměl by výlet chybu. Bohužel jsme měliltrochu zpoždění a nakonec nám stejně nejtepleji nebylo. Ale dalo se to přežít.

Domů jsme se tedy nakonec dostali o něco později, než bylo v plánu, ale Andy měl druhý den ještě prázdniny, takže to ničemu nevadilo.

A kdyby si někdo neuměl představit, jak takový pořádný ohňostroj vypadá, tady je obrázek, který Andík nakreslil do školy. Jak říkám - samé neokoukané efekty, hlavně pak ten vlevo dole...:-)

Statistika...;-)

V roce 2016 se na stránky Pařánkova blogu zatoulalo dohromady 5132 návštěvníků. Rekordy padaly 22.srpna se 114 čtenáři, 14.července s 97 a 5.září s 77 lidmi. Opačný extrém nastal 26.listopadu, kdy na stránku zabloudili dva lidé.

Celkový počet článků se v uplynulém roce zvýšil o 93 kusů, ačkoli to tak ještě na konci ledna s dvěma příspěvky nevypadalo, přičemž úroveň celého roku předchozího (77 příspěvků) se vyrovnala už 31.října. Čili druhý rok v řadě vzestupná tendence!:-)

Schválně, jak dlouho mi ten optimismus vydrží...;-)