V pátek opět zahřmělo na punkrockovém nebi a dvakrát nám zazvonil zvonek. Jakožto kulturní nebarbar (což by někdo mohl interpretovat taky jako nekulturní barbar;-)) podle filmu s Jackem Nicholsonem vím, že dvakrát zvoní jedině pošťák. A taky že jo. Seběhl jsem dolů (zajímavé, že někdy mi běhání nevadí;-)), věnoval jeden autogram a do ruky mi byl vražen obrovský balík. No dobře, objednával jsem si před týdnem strašně důležité věci od Die Toten Hosen, ale tohle jsem nečekal. Pošťák se na mě šibalsky podíval (asi podle nápisů KAUF-MICH na krabici, čili "kup si mě" a rozměru předpokládal, že jde o věci z sexshopu;-)) a já pádil domů.
Po rozbalení jsem pochopil. Zatímco u nás si mnohdy objednám třeba knížku a ta mi přijde všelijak pomuchlaná, v Německu tohle neexistuje, takže ohromná krabice skrývala hromadu nafouknutých pytlíků, aby se zboží ani nehnulo a teprve pod nimi se skrýval poklad. Ačkoli radost jsem měl ze všeho, tu největší mi samozřejmě připravilo nové LIVE album z turné Machmalauter ve speciální limitované edici, jež spočívá ve dvou CD a DVD a v dalším raritním DVD, což je všechno schované ve velmi tlusté knize plné fotek z turné a vlastnoručně podepsané členy kapely! Jako poslední bonus se v knížce skromně krčí kartička s kódem na stažení libovolného koncertu kapely. Zkrátka, zdá se, že víc LIVE už to nejde!
Jenže - říká se, všechno jde, když se chce, takže večer ve 20H15 jsem pustil WDR a celá rodina povinně sledovala Die besten im Westen s Campinem. Při představě hodin strávených s touto německou kapelou, by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby první slovo, které jednou Andreas vysloví, bylo VATI!;-)
