Pondělní večer patřil v Lucerna Music Baru důchodcům. Tedy ne jen tak ledajakým, ale punkovým. Po roce totiž do našeho hlavního města opět zavítala silná dvojka z kolébky punku a dokázala tak, že punk není jen o třech akordech, jak tomu je u mnoha našich kapel, ale že je to i o nějakých těch kytarových sólech a zvládnuté rytmice.
Čtvrt hodiny po deváté se na podiu objevili The Vibrators a následující hodinka patřila chytlavým melodiím. Kapela na rozdíl od loňska v kompletním složení, navíc posílená o kytaristu Nigela, který vypomáhá zpěvákovi Knoxovi, jenž se po návratu po nemoci věnuje pouze mikrofonu. V setu nemohly chybět hity jako Baby baby a hlavně Disco in Moscow, která se dočkala mnoha coververzí.
V půl jedenácté potom spustilo intro What Shall We Do With The Drunken Sailor a v jeho závěru se objevila kompletní parta, v čele se zpěvákem Charliem Harperem. Ačkoli komorní prostředí Lucerna Music Baru se mi pro podobné akce nezdá příliš vhodný, rozhodně musím pochválit výborné ozvučení. To vyniklo především v hitech se silnou basovou linkou jako Ice age nebo Warhead. Další plus adresované oběma kapelám se týká absence zbytečných proslovů, přece jen za ta léta už je muzikantům jasné, že mezi našimi punkáči s angličtinou příliš nepochodí.
V publiku nešlo přehlédnout plno známých lidí, kousek ode mě stál třeba Ronald ze Tří sester a hned vedle něj Supice z téže kapely. Další věc, kterou rozhodně nepřejdu s mávnutím ruky, je cena, kterou nasadili za pivo. Už minule jsem si posteskl, že 38 korun se mi zdá celkem dost, takže tentokrát pro jistotu za rovných 40! Jinak ale koncert velmi vydařený a už se těším za rok na repete.
