Ani dnes tyto stránky neochudím o příspěvek věnovaný mému synáčkovi!;-)
Andreásek se totiž opět naučil něco nového. Plácání rukou do všeho, co je právě v dosahu. Dává tak najevo svou radost, nelibost, spokojenost, rozzlobení, zájem, nezájem... Čili hned víme, co chce!;-)
Včera jsem se probudil, byla ještě tma a jediné, co jsem slyšel, bylo právě vytrvalé plácání rukou do peřiny směrem od Andíkovy postýlky. Snažil jsem se nedat znát, že jsem vzhůru, protože by se hned dožadoval pozornosti, což se potvrdilo jen o pár minut později, když to probudilo manželku.
A jako důkaz inteligence našeho malého - takhle si čte časopis:
