Někdy mi to připomíná jakousi počítačovou hru, kde se v každém dalším levelu postupně zvyšuje obtížnost. O čem mluvím? No o čase stráveném za volantem.
"Sestřelené" mouchy, rozmáznuté na předním skle jsem v podstatě ani nepočítal, těmi to začalo hned při první jízdě. Později se seznam obětí rozšířil o nějakého toho slimáka, šneka nebo myš. Kunu (možná lasičku) jsem netrefil, ale přesto jsem postoupil dál - v dalším levelu mi před autem pobíhala kočka tak dlouho, až jsem raději zastavil a počkal. Co když ji už osm řidičů přede mnou srazilo a zbýval jí ten pověstný poslední život?;-) Zlatý hřeb ovšem nastal minulý týden při návratu z dovolené, kdy se na silnici přede mnou objevila srnka. V té souvislosti bych si dovolil takový malý řečnický dotaz - mám se připravit, že příště na mě čeká slon?;-)
Druhou hru - tentokrát jsem ostřelovaný já - jsem si zahrál včera. To jsem se totiž vydal několik kilometrů pro již jednou popisovaný levný benzín. Nechybělo mnoho a šlo o jednu z nejdražších nádrží... Pálím si to takhle po krásně nové, rovné a široké silnici, když mě minul náklaďák. Pár vteřin po něm se ozvala strašná šlupka, až to se mnou škublo a jen jsem zahlédl cosi malého tmavého přímo před očima. Šutr a po něm šlinc na okně přímo přede mnou. Trochu jsem zanadával, ale oddechl si, že sklo drží, když mě napadlo zkusit použít ostřikovače. Ty, do nichž jsem si koupil speciální letní náplň, a pokaždé, když je použiju, mám sklo ještě špinavější než předtím. Včera jsem si ale kupodivu všiml, že nejenže odstraňuje zbytky hmyzu, on odstranil i převážnou většinu stop po zásahu.
Nakonec tam mám jen malou vyrytou ďubku, takže postupuju do dalšího levelu - mimochodem s 2749,3 km na tachometru...;-)
