Včera jsem se projevil jako pořádný podvodník. Pouhých několik minut způsobilo, že jsem se ocitl na druhé straně zákona. Večer jsem totiž měl domluvenou návštěvu doktorky v Kolíně a z toho důvodu si zařídil časnou ranní směnu v práci.
Do Prahy mám síťovku, proto nemusím denně k pokladně. Jenže když takhle jednou za měsíc cestou domů nevystoupím, ale pokračuju, ještě o několik stanic dál, musím si zbytek doplatit. Za normálních okolností bych si jízdenku na dodatečnou trasu koupil právě už před ranní cestou do Prahy, jenže jedu-li už v půl páté, potom je ještě zavřeno. Ani to mě většinou nerozhodí, pro lístek si vždycky skočím až před odpolední cestou, jenže právě to jsem včera nestihl. Kdyby byli průvodčí v pohodě a zbytek mi doprodali bez problémů, normálně bych si jízdenku koupil ve vlaku. Jenže jsou také takoví průvodčí, kteří vám, aniž by na to předem upozornili, lístek prodají rovnou s přirážkou, protože to údajně jinak nejde. A mně se právě nechtělo platit několik desítek korun navíc. Rozhodl jsem se tedy, že to risknu a ten zbytek trasy dojedu tak, jak to ostatně nemalé procento jiných dělá běžně. Zadarmo…
No, vyšlo mi to, ale neměl jsem vůbec čisté svědomí. Na cestu zpět si už lístek rozhodně koupím, zařekl jsem se. Jenže když jsem šel od doktorky na vlak, pokladna byla už zavřená a já tak šel do vlaku znovu bez lístku, i když tentokrát to nebylo podvodem. U průvodčí ve vlaku jsem si potom jízdenku koupil, a když odešla, opačným směrem přes druhé patro procházel člověk, kterého od vidění znám. Nastupoval tam jako já a bydlí ve stejném městě. Nemusím snad zdůrazňovat důvod jeho cestování po vlaku…;-)
Vypadal v pohodě, no a já si ten svůj podvod tak vyčítal…;-)
