Podle lepších kalendářů měl minulý pátek kromě Alexeje jmeniny také Alex. Vzhledem k věku je mu to ještě zcela jedno, proto jsme oslavu celkem logicky přesunuli na sobotní odpoledne.
Už nějakou dobu Ála projevuje zájem o Andreáskova plyšového krtka, proto byla volba hračky jasná. Že je všechno, co je nějak spojené s tímto hmyzožravcem, velký byznys, to ví každý rodič, takže nezbývalo, než na cenu příliš nehledět.
Aby se Andy necítil odstrčený, dostal taky drobnost, přesněji řečeno se mi to vlastně hodilo, protože jsem objevil zapomenutou už někdy loni koupenou knížku, takže se konečně naskytla příležitost mu ji předat.
Děti jsou ale nevyzpytatelné bytosti, takže nakonec to dopadlo tak, že se kluci přetahovali o úplně obyčejnou plastovou kachnu v kouli s vodou, kterou dostali jen tak jakoby mimochodem a stála pár korun…;-)
