V minulosti jsem si tu velmi často stěžoval na cestování vlakem. Tentokrát ovšem musím pana průvodčího pochválit. Ale popořadě.
Každý, kdo pravidelně jezdí vlakem, už určitě zažil situaci, kdy průvodčí hrdinně terorizuje na pohled slušného člověka, který z jakéhokoli důvodu nemá jízdenku, ale je ochotný si ji koupit. Na druhou stranu feťáci a různé menšiny jedou bez lístku a průvodčí je velkoryse přehlíží. Na trati, kterou denně využívám já, je hlavně u průvodčích ženského pohlaví hitem například teatrální počítání pásem městské dopravy na prstech, neboť každý přece ví, že jedete-li do města v pátém tarifním pásmu, potřebujete ve vlaku jízdenku na pásem osm: Pé, nula, bé, jedna, dva, tři, čtyři, pět. A šup, doplatek plus příplatek a cesta se rázem citelně prodraží.
Včera brzy odpoledne se zpestření jinak nudné jízdy dostavilo v Českém Brodě. Budu se snažit psát co nejvíc korektně, aby měnikdo z ničeho nemohl nařknout, i když to asi nebude jednoduché. Nastoupila paní s dětmi. Slyšel jsem už hodně vychlastaných hlasů, ale tohle bylo ještě mnohem horší. Jen podle sluchu bych si tipnul, že jde o starého vychlastaného dědka. Navíc typický řev a křik. Hned přišel průvodčí a požádal o jízdenku (už tím si získal sympatie všech přítomných). Paní lehce vyčnívala z davu, protože si ji chtěla koupit: "Jednou Poříčany."
"A proč jste si ji nekoupila v pokladně?"
"Děti moc zlobily, tak jsem to nestihla!" hulákala na celý vagon a aby dodala svému tvrzení na důvěryhodnosti, jedno z dětí pleskla po hlavě.
"Tak já vám ji napíšu. Kolik tady máte vůbec těch dětí?"
"Napište to nenom mně, děti jsou ještě malý"
"To mi chcete říct, že jim ještě nebylo šest?" podivil se po celou dobu profesionální průvodčí.
"Tomuhle bude šest!" ukázala na jednoho z nich.
"A támhletomu pánovi?" ukázal pro změnu průvodčí na dalšího. "Vždyť tomu už je aspoň třináct! Mám taky doma děti, víte?"
Pan průvodčí si připravil přístroj na jízdenky. "Budu na vás hodnej, dám vám to bez příplatku a ještě na skupinovou slevu." Za chvilku už podává jízdenku: "39 korun."
Paní mu dala peníze, ale průvodčí se zarazil: "To je málo!"
"Víc nemám!"
"Tak to vás budu muset vyloučit z přepravy, řeknu strojvedoucímu, že se zdržíme a vyhodím vás."
"Tak vyhoďte jenom děti!" navrhla mu paní. Přiznávám, že v tento okamžik jsem málem vyprsknul smíchy.
"To já nemůžu paní, já nemůžu vyhodit jenom děti, musíte si vystoupit s nima!" Paní nereagovala, pan průvodčí tedy odcházel a přitom oznamoval, že jde informovat strojvedoucího.
Během chvilky se ale za ním rozeběhly dvě z dětí: "Pane, pane, babička už peníze našla!"
Takovou babičku bych teda chtěl mít…;-)
