Andreásek skutečně nezapře své geny. O víkendu se po ránu z postýlky díval z okna, když mu máma začala zpívat, že prší, prší, jen se leje.
Už nějaký ten týden Andík reaguje na jakoukoli výraznější melodii jakýmsi divokým tancem, ovšem to, co předvedl při této deštivé pecce, nás totálně odbouralo. Jednou rukou se držel rámu postýlky a do toho začal divoce skákat. Kouzelné bylo především zezadu sledovat, jak se přikrčeně soustředí, aby nevypadl z rytmu. V kotli na nějakém tom punkovém koncertě by zcela jistě získal cenu za nejlepší pogo! Roste mi velká konkurence...;-)
