Co víc si přát, než oslavit vlastní svátek koncertem. Mně se t opodařilo v pátek. A to jsem měl trochu namále, abych to stihl. Nějak jsem si popletl datum důležité návštěvy v práci a myslel jsem, že právě v pátek máme kvůli ní zakázaný home office. Dopoledne se mi zdálo divné, že se nic neděje a někteří kolegové nebyli v práci, tak jsem se zeptal a zjistil, že jsem zkrátka mimo. Naštěstí večer jel vlak podle jízdního řádu, kluci taky relativně brzy usnuli a já tak před půl devátou vyjížděl směr Kolín.
Do Starých Lázní jsem dorazil někdy kolem deváté a asi tak nějak začínala hrát předkapela. Dost mě překvapilo, že sál byl takřka prázdný, ale loni to vypadalo úplně stejně - Harlej o nějaký den dříve narvaný, Alkehol poloprázdno. Přijde mi to trochu hloupé i kvůli částečné personální spřízněnosti obou kapel. Kolíne, styď se!
Promile nehráli vůbec špatně, rozhodně to naživo znělo mnohem lépe než pár klipů na youtube. Zkrátka se mi líbili a jako předskokani se k Alkeholu hodili. V závěru pak zazněla píseň, v níž jako baskytarista hostoval Tonda Rauer z Alkeholu. V deset hodin se předkapela rozloučila a asi za dvacet minut po nezbytných podiových úpravách, kdy se navíc říjemně zaplnil i sál, zazněly první tóny intra z Hospodo nalejvej, během něj nastoupila kapela a spustila celou píseň. Ačkoli jde o jedny z mých oblíbenců, nějak mi unikla změna na postu bubeníka. Nováček Radek Sladký ale původního Melmuse zastoupil velmi dobře, i když jsem měl zpočátku pocit, že nasadil takové tempo, že bude za půl hodiny konec a tu a tam mu to trochu ujelo.
Přiznám se, že mi večírek neuvěřitelně rychle utekl. Alkehol zahrál pár nových písniček, ale hlavně se soustředil na ověřené hity, jako Podbabskej stánek, Nonstop, Piju jako duha, Narozeniny, Nejlíp je mi v pátek k večeru, brutálně rychlé Vypít se, Už se to smaží a peče nebo Zlatej grál či Zmaštěnej. V jedné pauze si kapela připila lahví tuzemáku a pak na chvíli zavládla anarchie, kdy v písni Pijeme s láskou na pódium pronikl takový zvláštní týpek, který od začátku pobíhal do půl těla mezi lidmi s nafukovací kytarou, Tonda Rauer odevzdal baskytaru basákovi z Promile a sám do půl těla pouze poskakoval, do toho kdosi skákal z pódia do lidí…
Deste minut před půlnocí dozněla legendární píseň Na Slamníku a po ní dva přídavky v podobě Na zdraví a Buráky. Přesně po půlnoci potom definitivní konec a já se vydal zpátky domů. A tím mi taky skončily jarní hody, protože v dohledné době o žádné kulturní akci nevím.
V každém případě Alkehol odvedl jako vždy skvělou práci a poloprázdný sál si rozhodně nezaslouží!
Alkehol - Zmaštěnej:
