Když jsem včera docela vyřízený po práci usínal (alespoň se o to snažil), přemýšlel jsem, jak že je to s tím nočním klidem. Ještě o půlnoci jsem si myslel, že začíná v deset večer, v jednu, ve dvě a ve tři v noci jsem pak znejistěl. Zcela jasně jsme slyšeli řev zábavy z hřiště. Vzhledem k situování podia přímo směrem na sídliště a orientaci našich oken ve třetím poschodí, kdy v cestě nestojí jediná překážka, jsme to měli doslova z první ruky.
Já mám sice pořádný hluk rád, myslím, že i tyhle kapely by se mi líbily, problém vidím jen tam, že rachot sice mám rád, ale když se bavit chci, ne když ho poslouchat musím a do rána před ním není úniku.
Stejně tak vidím problém tam, že kdybych si dovolil někde na zahradě trochu nahlas pustit kazeťák, počítám, že nejdéle o půlnoci u nás zvoní policajti kvůli udání o rušení nočního klidu. Pak je mi trochu divné, že v poněkud větší míře to nikomu nevadí. Asi jsem jediný. Že by důkaz, že pomalu důchodcovatím? Nebo jen takové nezvyklé přání - po velmi náročném týdnu se vyspat?
Každopádně pořadatelům uděluji Kyselou prdel, příště bych prosil tak do půlnoci, třeba jsou tu i rodiny s malými dětmi, které metalu ještě tolik nerozumí...
