Hudební znalec...;-)

Jsem si téměř jistý, že je to nejméně půl roku, co jsem naposledy hrál na bicí. Včera jsem se je tedy rozhodl oprášit. A měl jsem věrného posluchače.
Andreásek si samozřejmě nemohl nechat ujít něco, co dosud pořádně neznal. Tedy se samotnými bicími se zná velmi dobře, protože je používá jako prolézačku. Každopádně zatímco jsem čekal, že s brekem uteče, on nejprve zůstal stát a s obdivným výrazem na mě zíral (má vkus - pozná nejlepšího bubeníka!;-)) Po chvilce se postavil vedle mě a natočil se přímo do odposlechu. Aby toho nebylo málo, rukou si klepal do rytmu. Sice byl trochu pozadu, ale ani já po té době nehrál bez chybičky a hlavně - je mu 15 měsíců, má ještě dost času na to, aby to dohnal...;-)
Co mě ale pobavilo nejvíc, když si sebral ze země další paličku a snažil se trefit do virblu, který je v úrovni jeho očí. Musel se totiž nahnout přes mou pravou nohu, jíž jsem obsluhoval kopák a jak jsem s ní hýbal, pokaždé jsem mu ruku odrazil pryč. Jenže moudřejší ustoupí, takže to Andík vzdal a začal bouchat alespoň do kotle.

Je fakt, že i tím mě dokonale zmátl a já se tak ztratil...;-)

Andíkova oblíbená zábava, když se večer vrátím:

Andík pečující...