Od víkendu jsme opět kompletní, Andreásek byl propuštěn z nemocnice. Musím tedy uznat, že jsem se už maličko obával, že se to ještě minimálně o týden protáhne. Ne kvůli zdravotnímu stavu malého pacienta, ale kvůli tomu, že pan doktor mistrně ovládal psaní na počítači jedním prstem. To potom chvilku trvá, když chce propustit víc lidí.
Naštěstí náš odvoz parkoval před areálem nemocnice, jinak bychom se za ty tři hodiny ani nedoplatili. Ostatně stačilo by, aby byl pan doktor ještě méně zručný a psal ještě pomaleji a platili jsme za pobyt dítěte s matkou ještě o den déle...
Nápor rotavirů nakonec Andík zvládl a tím jsme ušetřili i za očkování. Tím, že nemoc prodělal, absolvoval vlastně i jakési přírodní očkování.
V každém případě je Anďa už opět doma, musí chudák přibližně dva týdny držet jaterní dietu, je ještě trochu víc ospalý, ale je to už zase on! Hlavně poté, co si naordinoval několik dílů Včelích medvídků za sebou...;-)
Naštěstí náš odvoz parkoval před areálem nemocnice, jinak bychom se za ty tři hodiny ani nedoplatili. Ostatně stačilo by, aby byl pan doktor ještě méně zručný a psal ještě pomaleji a platili jsme za pobyt dítěte s matkou ještě o den déle...
Nápor rotavirů nakonec Andík zvládl a tím jsme ušetřili i za očkování. Tím, že nemoc prodělal, absolvoval vlastně i jakési přírodní očkování.
V každém případě je Anďa už opět doma, musí chudák přibližně dva týdny držet jaterní dietu, je ještě trochu víc ospalý, ale je to už zase on! Hlavně poté, co si naordinoval několik dílů Včelích medvídků za sebou...;-)
Fotka na památku (z technických důvodů s minimálním rozlišením;-))
Marod doma:
