Má pozice v práci se ocitla v ohrožení. Ne snad, že by mi hrozilo vyhození, jde ještě o něco horšího.
Jelikož stále trpíme nedostatkem lidí, probíhají takřka neustále pracovní pohovory. Minimálně dva lidi týdně se vystřídají v šéfově kanceláři. Jelikož mám strategickou pozici, mám všechno hned z první ruky. Jak možnost vyjukaného uchazeče si prohlédnout, tak potom šéfovu reakci, když se vrátí poté, co ho doprovodí na recepci. Ačkoli obecně na náš názor šéf poměrně dá, poslední slovo si samozřejmě nechává on. I proto k nám nenastoupí jižanská modelka, o níž po pohovoru prohlásil, že IT znalosti nic moc, v podstatě i její němčina údajně měla dost daleko k dokonalosti. Marně jsme se ještě s kolegou nabízeli, že si její práci klidně rozdělíme...
Pokud teď někoho napadlo - no jo, chlapi - čuňata, pak se neukvapujte. Na pohovor totiž dorazil taky jakýsi Adam z Ameriky. V podstatě normální, ošklivý, ničím nezajímavý, trapný, přiteplený chlap. Ještě k tomu trapně tvrdí, že umí asi šest jazyků, což je už samo o sobě dost podezřelé, jelikož správný Američan ovládá - angličtinu. A tenhle si přijde a prý umí ještě španělštinu a bláblá já nevím, co ještě, a navíc prý i švédštinu! Dámy ovšem byly úplně jiného názoru než pánská část kanceláře.
Hned s jeho příchodem to zašumělo a v nastalém tichu byly slyšet leda tak tupé rány, jak přítomným slečnám padaly brady. Poté, co spolu se šéfem zmizeli v jeho kanceláři, chodily kolegyně jako s něčím důležitým za mnou, ovšem hlavním důvodem bylo, že cestou ke mně si mohly nenápadně prohlédnout svůj nový idol.
Myslím, že se musel cítit velmi příjemně, když šéfovi odpovídal na všetečné dotazy a kousek za ním viděl cosi jako živý orloj, kde místo apoštolů pobíhaly slečny. A nejen ty, nenechal totiž chladného ani našeho teplého kolegu, který si o něm hned začal zjišťovat informace.
Já teda nevím, ale jsem proti. Myslím, že tenhle člověk by byl jako kolega zcela neschopný...;-)
