pátek 28. října 2011

ALEŠ BRICHTA & AB BAND, BLUE BUCKS – Městský společenský dům Kolín, 27.10.2011

Včera jsem to v práci zabalil dřív (takže jen přesně 45 minut přesčas), protože jsem měl ještě něco naplánované na večer. Už minulý týden mě totiž zachránila známá, když mi koupila lístek na koncert Aleše Brichty (ještě jednou díky;-)). Do Kolína se totiž v době, kdy je otevřený předprodej, nedostanu. Naštěstí jsou lidé v mém okolí chápaví...;-) Myslel jsem si totiž, že akce jako Aleš Brichta by mohla být vyprodaná. Kupodivu jsem se celkem dost mýlil. I když na druhou stranu - lidí přišlo slušně a to, že nebylo narváno, mělo své výhody.
Zatímco dřív jsem kvůli vlaku chodil všude s velkým předstihem, s autem jsem zpohodlněl, takže přicházím těsně před začátkem.
Jako předkapela krátce po čtvrt na devět spustili Blue Bucks. Já se tady většinou o předskokanech nevyjadřuju příliš lichotivě, nicméně Blue Bucks byli trefou do černého. Hudebně ze stejného soudku jako hlavní hvězdy, takže jejich produkce nemohla urazit. Jejich set trval přesně hodinu a nejvíce povedené bylo finále s covery jako Highway to hell od AC/DC a Whisky to je moje gusto. Tentokrát se pořadatel opravdu trefil!
Změny na pódiu proběhly celkem rychle, předkapela se musela spokojit opět s malým místečkem vpředu před bicími AB Bandu, ovšem potom nastala prodleva a Aleš Brichta s kapelou dorazili až těsně před třičtvrtě na deset. Hned na úvod spustili zostra To, co mám rád, pak následovala píseň Vůně ženy, po níž Aleš prohlásil, že nebere příliš ohledy na to, co je politicky korektní a v tu chvilku už muselo být většině jasné, že bude následovat Deratizér, který v době svého vzniku vyvolal zcela nesmyslně kontroverzní reakce. Ještě před první skladbou byly trochu zmatky, protože kytarista George (vlasy měl až téměř pod kolena) zvukaři naznačoval, že je špatně mikrofon, ten to ale nechápal, takže až zhruba po druhé písničce sám svůj mikrofon přenesl před basáka na druhé straně podia. Mimochodem sbory obstarával právě basák Santy a mladá kytaristka Niky (hrála na kytaru pro leváky, což je trochu nezvyk), nicméně jejich zpěv nebyl vůbec slyšet. Co se zvuku týče, především zhruba první čtvrtina byla dost nevyvážená. Sice se rozléhaly krásně řízné kytary, ovšem z bicích jsem registroval snad jen kopák. Tu a tam tak bylo těžké rozeznat začátek písničky - třeba u notoricky známého Deratizéra jsem se podle předehry zrovna nechytal. Postupně se to ale zlepšilo.
Brichta předvedl průřez celou svou kariérou - ať už sólovou nebo s Arakainem a dalšími projekty, takže zazněly kousky jako Anděl posledního soudu, Kyborg, Ztráty a nálezy, Barák na vodstřel, Jsem prý blázen jen, Nechte vlajky vlát, včetně coverů jako Slečna závist (originál Uriah Heep-Lady in black) nebo Dívka s perlami ve vlasech (Omega - Gyöngyhajú Lány;-)).
Kapela dohrála už přibližně po hodině, nicméně následovaly samozřejmě přídavky. Těmi byla mimo jiné už zmiňovaná Slečna závist, kdy Aleš Brichta hrál na akustickou kytaru (celkem si ji ze večer vzal ve dvou písničkách). Znovu se kapela rozloučila krátce po jedenácté. Lidé se ji snažili znovu vytleskat, světla v sále dokonce opět zhasla, nicméně po chvíli se nemilosrdně rozsvítilo. Dalo se tedy usuzovat, že to bylo přání kapely. Škoda, mohlo to trvat trošku déle. Jinak ale spokojenost úplná, jediným slabším místem snad bylo závěrečné představování kapely.
Nejvíc mě ale překvapilo složení návštěvníků koncertu. Po dlouhé době zase akce, na níž jsem nebyl nejstarší, dokonce bych řekl, že jsem věkový průměr snižoval. Asi se ukážu jako typicky povrchní člověk, ale už podle pohledu se dalo poznat starší rockery a rockerky, které na této hudbě vyrůstaly, ovšem při pohledu na některé maminy, jsem měl pocit, že jsou ve špatnou dobu na špatném místě. Ale jak říkám šlo jen o povrchní hodnocení na první pohled.
Každopádně když nepočítám, jak jsem se postavil do fronty na pití u baru na sále (tentokrát byly otevřeny dva) a až když jsem si ji celou vystál, zjistil jsem, že tam mají pouze pivo, nic bez alkoholu, takže jsem musel jíst vystát delší frontu u druhého baru, dá se říct, že večírek byl téměř dokonalý.
Navíc jsem zjistil, že mě fakt baví řízení v noci, takže jsem si ho užíval - cesta domů po prázdné silnici trvala od nastartování jen 20 minut...;-)

Playlist:

Blog v novém

Vítejte na nové stránce Pařánkova blogu, import obsahu z blog.cz byl dokončen. Postupně proběhnout ještě určité úpravy. Případné problémy mo...