Během minulého víkendu jsem původně chtěl jet s klukama na výstavu koček, ale nakonec z toho nějak sešlo. Z čeho ale nesešlo, byl Coca-Cola kamion v Nymburce. Pokaždé, když v televizní reklamě zaznělo, že kamion přijede i do našeho města, klukům zářily oči a Ála se ptal, jestli přijede i k nám. Přímo k nám tedy ne, ale Nymburk je poměrně blízko.
Před cestou jsme se pořádně nabalili, protože teplo zrovna nebylo a vyjeli jsme. Bláhově jsem si plánoval, kde zaparkuju, abych nemusel na parkoviště u Alberta, kde se to mělo odehrávat. Jenže všechno to krachlo na tom, že už pár desítek metrů za cedulí Nymburk stála podél silnice odstavená auta, z nichž pěšky pokračovali lidi s dětmi, takže jejich cíl byl jasný. Našeho megana jsme tedy nechali taky tam. Trochu nepříjemné bylo, že jsme museli jít přímo po hlavní silnici, protože chodník takhle na kraji města není. Největší šok mě ale čekal v cíli, kde podle mého odhadu bylo víc než tisíc lidí. Já chápu rodiny s dětma, ale už míň chápu lidi ve věku 20-30 let bez dětí. Nevím, jestli bych se v jejich věku chtěl jít podívat na Santu a jeho přerostlé skřítky…;-) No a úplně nejmíň chápu ty, co z krámu vláčeli několik čtyřplechovkových balení coca-coly, aby za ně dostali malý plastový výlisek červeného kamionu. Nicméně je to samozřejmě každého věc, jestli chce dostat hračku "zdarma."
My jsme postávali v bezpečné vzdálenosti, parkoviště nebylo uzavřené, takže některými místy se prodírala i auta. Na žádost kluků jsem se zúčastnil i SMS soutěže, úkolem bylo poslat na běžné číslo (nikoli prémiové) správnou odpověď na otázku a kdo to zvládl jako první, mohl si vybrat červené rohy, nebo santovskou čepici, případně ten malý kamionek. Čili samé super a nepostradatelné věci!:-) Vzhledem k tomu, že lidé posílali odpovědi A, B, C ještě dřív, než padla otázka, nemělo to moc cenu, ale kluci měli radost, že mají naději na výhru. Když jsme dostatečně vymrzli, vrátili jsme se k autu.
Za mě teda akce nic moc, přišlo mi to opravdu hodně chudé na to, jaká se akci dělá reklama, ale Andík s Álou tvrdili, že se jim to líbilo, tak proč ne…;-)
Před cestou jsme se pořádně nabalili, protože teplo zrovna nebylo a vyjeli jsme. Bláhově jsem si plánoval, kde zaparkuju, abych nemusel na parkoviště u Alberta, kde se to mělo odehrávat. Jenže všechno to krachlo na tom, že už pár desítek metrů za cedulí Nymburk stála podél silnice odstavená auta, z nichž pěšky pokračovali lidi s dětmi, takže jejich cíl byl jasný. Našeho megana jsme tedy nechali taky tam. Trochu nepříjemné bylo, že jsme museli jít přímo po hlavní silnici, protože chodník takhle na kraji města není. Největší šok mě ale čekal v cíli, kde podle mého odhadu bylo víc než tisíc lidí. Já chápu rodiny s dětma, ale už míň chápu lidi ve věku 20-30 let bez dětí. Nevím, jestli bych se v jejich věku chtěl jít podívat na Santu a jeho přerostlé skřítky…;-) No a úplně nejmíň chápu ty, co z krámu vláčeli několik čtyřplechovkových balení coca-coly, aby za ně dostali malý plastový výlisek červeného kamionu. Nicméně je to samozřejmě každého věc, jestli chce dostat hračku "zdarma."
My jsme postávali v bezpečné vzdálenosti, parkoviště nebylo uzavřené, takže některými místy se prodírala i auta. Na žádost kluků jsem se zúčastnil i SMS soutěže, úkolem bylo poslat na běžné číslo (nikoli prémiové) správnou odpověď na otázku a kdo to zvládl jako první, mohl si vybrat červené rohy, nebo santovskou čepici, případně ten malý kamionek. Čili samé super a nepostradatelné věci!:-) Vzhledem k tomu, že lidé posílali odpovědi A, B, C ještě dřív, než padla otázka, nemělo to moc cenu, ale kluci měli radost, že mají naději na výhru. Když jsme dostatečně vymrzli, vrátili jsme se k autu.
Za mě teda akce nic moc, přišlo mi to opravdu hodně chudé na to, jaká se akci dělá reklama, ale Andík s Álou tvrdili, že se jim to líbilo, tak proč ne…;-)
