Sobotu jsme měli minulý víkend nabitou celkem dost. Hned ráno jsme jeli na tajňačku koupit vánoční stromek. Jako první zastávku jsme zkusili štěstí nedaleko Poděbrad, kde jsme v minulosti už párkrát uspěli a hned jsme měli kliku. Nejen že nás překvapily velmi příznivé ceny, ale i vystavené stromky vypadaly velmi dobře. Když jsme celé místo obešli, vše si prohlédli a chystali se některý vybrat, začal jeden z prodavačů přinášet další exempláře. Když kolem prošel podruhé, hned jsme se zamilovali do borovice v jeho levé ruce, takže jen ji položil na místo, hned jsme ji chňapli a šli zaplatit. Dokonce i délka byla v limitu, který jsme si představovali, takže stačilo jen položit zadní i přední sedačku a mohli jsme jet. Čekal nás totiž ještě nákup, který byl samozřejmě naprosto nezajímavý. Jediné, co mě překvapilo, že ačkoli zbývalo 8 dní do vánoc, nymburský Lidl nebyl nijak narvaný, jak jsem se původně obával.
Po obědě jsme si dali chvilku oraz a asi ve čtvrt na pět jsme skočili do auta a vydali se tradičně do Lysé nad Labem na předvánoční ohňostroj. Tentokrát tedy lehce netradičně i s Álou, který ohňostroje moc nemusí, ale tentokrát se rozhodl zabojovat. Po příjezdu do naší oblíbené "parkovací" ulice jsem původně chtěl nechat auto hned na kraji, protože jich tam bylo už celkem dost, ale nakonec jsme popojeli ještě úplně dopředu a tam na nás čekalo nádherné místo mezi stromy, takže jsme si ušetřili poměrně dost kroků. Původně jsem myslel, že na výstaviště dorazíme s velkým předstihem, ale protože jsme nijak nespěchali, ocitli jsme se tam tak akorát, kdy už se diváci shromažďovali na plácku před halami. Chvilku čekání nám zpestřil za námi stojící otec se zlobivými dětmi, který na ně neskutečně křičel, čímž bavil všechny okolo stojící. Ve čtvrt na šest potom začala hrát hudba a s ní vzlétly první rachejtle. Ještě se mi zdálo celkem vtipné že úvod se odehrával na nějakou vánoční píseň Karla Gotta, kterého jsem si tak během víkendu užil víc než dost...:-) Ohňostroj se nám jako každý rok velmi líbil, laťku pro jejich nadcházející období tak máme nastavenou opět velmi vysoko. Akorát Ála byl v závěru vystrašený z těch ran. Stačilo ale každému z kluků koupit lázeňskou oplatku a vše bylo opět v pořádku. To mě mimochodem velmi překvapilo, že ani neotravovali, že by něco chtěli, jen jsem viděl, že právě po těch oplatkách docela toužili, i když si o ně vysloveně neřekli. Bohužel už nám je paní neohřála, protože během ohňostroje prý museli mít ten přístroj vypnutý a po něm vlastně trhy končily. Že by to ale mělo vliv na chuť, toho bych se podle spokojeného chroupání a mlaskání Andíka a Ály ani trochu nebál.
Zpátky k autu jsme si trochu zašli, protože kluci se ještě chtěli podívat na vánoční stromek na náměstí. Z loňska jsme si pamatovali, že nás celkem šokovalo, jak úsporně byl vyzdobený. Letos ale vypadal mnohem lépe.
Zatímco cestou tam spal Ála, na zpáteční trase to zalomil Andík, v té okolní tmě se ale nebylo čemu divit. Já jsem už ale myslel na to, jak si to doma rozvrhnout, abych neztrácel moc času. Musel jsem se totiž rychle navečeřet a pospíchat do Kolína, kde mě čekal poslední letošní koncert...;-)
Po obědě jsme si dali chvilku oraz a asi ve čtvrt na pět jsme skočili do auta a vydali se tradičně do Lysé nad Labem na předvánoční ohňostroj. Tentokrát tedy lehce netradičně i s Álou, který ohňostroje moc nemusí, ale tentokrát se rozhodl zabojovat. Po příjezdu do naší oblíbené "parkovací" ulice jsem původně chtěl nechat auto hned na kraji, protože jich tam bylo už celkem dost, ale nakonec jsme popojeli ještě úplně dopředu a tam na nás čekalo nádherné místo mezi stromy, takže jsme si ušetřili poměrně dost kroků. Původně jsem myslel, že na výstaviště dorazíme s velkým předstihem, ale protože jsme nijak nespěchali, ocitli jsme se tam tak akorát, kdy už se diváci shromažďovali na plácku před halami. Chvilku čekání nám zpestřil za námi stojící otec se zlobivými dětmi, který na ně neskutečně křičel, čímž bavil všechny okolo stojící. Ve čtvrt na šest potom začala hrát hudba a s ní vzlétly první rachejtle. Ještě se mi zdálo celkem vtipné že úvod se odehrával na nějakou vánoční píseň Karla Gotta, kterého jsem si tak během víkendu užil víc než dost...:-) Ohňostroj se nám jako každý rok velmi líbil, laťku pro jejich nadcházející období tak máme nastavenou opět velmi vysoko. Akorát Ála byl v závěru vystrašený z těch ran. Stačilo ale každému z kluků koupit lázeňskou oplatku a vše bylo opět v pořádku. To mě mimochodem velmi překvapilo, že ani neotravovali, že by něco chtěli, jen jsem viděl, že právě po těch oplatkách docela toužili, i když si o ně vysloveně neřekli. Bohužel už nám je paní neohřála, protože během ohňostroje prý museli mít ten přístroj vypnutý a po něm vlastně trhy končily. Že by to ale mělo vliv na chuť, toho bych se podle spokojeného chroupání a mlaskání Andíka a Ály ani trochu nebál.
Zpátky k autu jsme si trochu zašli, protože kluci se ještě chtěli podívat na vánoční stromek na náměstí. Z loňska jsme si pamatovali, že nás celkem šokovalo, jak úsporně byl vyzdobený. Letos ale vypadal mnohem lépe.
Zatímco cestou tam spal Ála, na zpáteční trase to zalomil Andík, v té okolní tmě se ale nebylo čemu divit. Já jsem už ale myslel na to, jak si to doma rozvrhnout, abych neztrácel moc času. Musel jsem se totiž rychle navečeřet a pospíchat do Kolína, kde mě čekal poslední letošní koncert...;-)
