Ve druhém prosincovém týdnu jsme se takřka přestěhovali do Kolína. Kromě nedělního večerního výletu jsme se tam hned v pondělí 9. prosince večer vrátili, protože v místním kulturáku vystupovala naše oblíbená partička.
Akce nezklamala, mně ososbně jen trochu mrzí, že mezi hrami nebyl můj oblíbený "detektor lži". Vystoupení mělo ještě další rozměr v tom, že jeden z členů (Michal Novotný) pochází z Kolína, takže mnohdy zazněly narážky, které ostatním hercům nebyly vůbec jasné. Jediné mínus celého večera tak spočívalo v tom, že pořadatel se v duchu vlny zájmu o tento pořad snažil co nejvíc vydělat, proto do sálu naskládal neskutečné množství židlí. Pokud by někdo potřeboval řadu opustit z jakéhokoli důvodu dřív, museli by vylézt úplně všichni. No a potom mě vlastně ještě lehce zarazilo, že přesně po dohrání poslední hry následovalo krátké rozloučení, rozsvícení světel a konec. Na Partičce jsme v minulosti byli už dvakrát a pokaždé byl ještě alespoň krátký přídavek... Po vystání nekonečné fronty u šatny jsme se mohli vydat k autu, které jsme měli zaparkované jinde než obvykle, protože v okolí bylo všude obsazeno.
Hned ve čtvrtek (12. 12.) jsme do Kolína jeli znovu. Pro změnu do divadla na představení Mesiáš. Shodou okolností v něm kromě Davida Prachaře hrál Igor Chmela z Partičky. Proto bylo vtipné když na začátku Prachař řekl, že je rád, že se podíval do Kolína a Igor pronesl, že on je taky rád, že se tam konečně podíval... Mezi jednotlivými obrazy zpívala Berenika Suchánková a s manželkou jsme se shodli, že nás velmi překvapilo, jak umí zpívat. Komedie se nesla v podobném stylu humoru jako zmíněná Partička, takže kdo ji nemusí, ten mohl být otrávený. Nám se to ale líbilo. Navíc podle reakcí účinkujících bylo jasné, že se textu drželi jen rámcově, proto jim mnohdy cukaly koutky, nebo přemáhali smích.
Jelikož jsem si našeho okresního města dostatečně neužil, napadlo mě hned v pátek 13. 12. že bych mohl v práci skončit dřív a zajet tam s dětma na vánoční trhy na náměstí. Probíhaly totiž jen pár dní a o víkendu jsme měli jiný program. Vlakem jsem přijel po čtvrté hodině, s sebou jsem vezl sníh, protože jsem byl v kontaktu s manželkou, která jela vlakem přede mnou, a zatímco já jsem se zmiňoval o obrovské chumelenici za okny vlaku, ona mi stále tvrdila, že tam, kde je ona, nesněží.
Domů jsem dorazil v 16:20 a za deset minut už jsem s klukama šel zpátky na nádraží. Chtěl jsem totiž jet opět vlakem. Ne snad proto, že bych byl ekolog, brrr, ale proto, abych si mohl dát svařák.
Atmosféra trhů mě mile překvapila. Snad proto, že byl vlastně všední den, bylo na náměstí jen pár lidí, takže jsme si mohli dát cokoli bez nutnosti čekání ve frontách. Pokaždé jsme šli hned na řadu a jen jsme museli počkat, až se to či ono připraví. A že jsme toho neochutnali málo: tekutý štrůdl - já alko, kluci nealko, svařák, baileys latté, lokše, trdlo, grilovaný sýr...
Výlet do Kolína tak měl jedinou chybu v tom, že sněžení přestalo ještě než jsme vyrazili. Kdyby totiž pořád padaly sněhové vločky, bylo by to úplně dokonalé...;-)
