Sobota 25. ledna byla nejen ve znamení odpolední čokolády, ale také večerní kultury. Do Českého Brodu zavítala Partička a my tak měli možnost ji po měsíci a půl znovu spatřit na vlastní oči.
Zaparkovat se nám nečekaně podařilo hned za rohem u Sokolovny, kde se představení odehrávalo. Pak jsme zamířili do šatny. Poté, co jsme si odložili bundy, jsem si v předsálí nemohl uvěřit vlastním očím - stál tam Martin Kapek z kapely Traktor. Já jsem věděl, že dělá manažera Partičky, ale myslel jsem, že mám na starosti Moravu, nenapadlo mě, že i Český Brod a navíc, že ho tam uvidím. Ukázal jsem ho manželce a pak jsem se nahlas zamyslel: "Kdyby mi to nebylo blbý, zeptal bych se ho, jak je to s tím praporem, jestli fakt kapele tak vadí, nebo ochranka na koncertech kecá", vzpomněl jsem si na výtky sekuriťáků na podzimních koncertech, kteří mi tvrdili, že si to kapela nepřeje. Manželka mi dodala odvahu: "Tak se zkus zeptat, za to nic nedáš!" Dovedl jsem ji tedy k místu k sezení a sám jsem se vrátil zpátky. Martin právě zařizoval pro někoho autogram členů Partičky, odeběhl s památníkem a instrukcemi. Za chvíli se vrátil, památník odevzdal fanynce, kvapně se rozloučil, že spěchá a chvátal kolem mě do zákulisí. Teď nebo nikdy, řekl jsem si a pozdravil ho s tím, jestli bych se mohl rychle na něco zeptat. Martin zastavil, bylo vidět, že ho potěšilo, že ho někdo poznal. Velmi příjemně mě pozdravil, podal mi ruku a omluvně pronesl, že sice spěchá, ale ať to zkusím. Pronesl jsem svůj dotaz a on evidentně ožil. Potěšilo mě, že kapela proti praporům na koncertech nic nemá, naopak se jim líbí, ovšem na loňském turné došlo k několika zraněním tyčí od opilých fanoušků. Chtěl jsem, aby viděl, že nejsem žádný chuligán, proto jsem dodal, že jezdím s dvěma dětma, on se zamyslel a říká: "Jak se kluci jmenují?" - "Andreas a Alex." Martin se znovu zamyslel a pak říká, že má možná s sebou "čumkartu", ať na něj po představení počkám na tom samém místě a že mi ji přinese podepsanou. Pak jsme se velmi přátelsky rozloučili, opět mi podal ruku a zmizel. Já jsem se vydal do sálu, protože za chvilku měl začít program.
Ačkoli jsem měl trochu obavy, jaká bude v Sokolovně akustika, nakonec jsme se s manželkou shodli, že hercům bylo rozumět skoro lépe než v kolínském kulturáku. Překvapivě chyběl moderátor Dano Dangel, místo něj jednotlivé hry uváděl záskok a musím přiznat, že to neměl pod kontrolou tolik jako originál, který rozjeté herce drží víc zkrátka. Ale jinak jsme se pobavili velmi dobře. Kromě Párty, která klasicky uzavírala celé představení, došlo na Zvuky, při nichž asistovali dva z diváků, dále vyprávění příběhu 3-2-1 a další. Musím přiznat, že jsem trochu pojal podezření, jestli Geňa opravdu zadání neslyší, protože jak v Party celou dobu nevěděl, najednou z ničeho nic poznal vše a dalo by se říct, že k tomu došlo takřka na minutu přesně s ohledem na plánovaný závěr (v Kolíně v prosinci se to odehrávalo velmi podobně). V každém případě se ale publikum velmi dobře bavilo.
Po skončení jsme si vyzvedli v šatně bundy a já jsem ještě připomněl manželce, že chvilku počkáme, jestli se frontman Traktoru skutečně objeví. Uběhla jen malá chvilka, když se objevil ve dveřích a něco držel v ruce. Vyrazili jsme k němu, když mě spatřil, usmál se. Hned se představil manželce a podal mi podepsanou fotku kapely. Přitom mě poprosil, abych zkontroloval jména, jestli je nepopletl, případně by se podepsal ještě na druhou fotku, kterou pro jistotu vzal s sebou. Ovšem věnování bylo bezchybné. Poděkoval jsem, srdečně jsme se rozloučili a s manželkou jsme zamířili k autu. Před sokolovnou potom pronesla: "Teda, to jsem fakt nečekala!" Je fakt, že by mě taky nepřekvapilo, kdyby člen kapely, která vyprodává narvané koncertní haly jednoduše "zapomněl". Ale loni jsem se několikrát přesvědčil, že Traktor takový není a že má svou popularitu opravdu velmi zaslouženou.
