Že se u některých žen po porodu objevuje laktační psychóza, to je vědecky doložené a nikoho to nepřekvapí. Ale to, co my po deseti měsících zažíváme doma, to nemá obdoby. Alespoň v mých očích...;-)
Představte si, že v noci klidně spíte a najednou vás potmě začne osahávat manželka, zda tam jste, zda jste přikrytí atd, přičemž vás oslovuje jménem vašeho syna. Vy se proberete a ještě celí rozespalí jí začnete vysvětlovat, že nejste své vlastní dítě, ale že to jste vy a že vaše dítě spí ve své postýlce na druhé straně... Samozřejmě ona to v tu chvíli ne a ne pochopit. Blbost? Pche, přesně v takové situaci se já ocitám minimálně jednou týdně a není to žádná sranda.
Naposledy (včera) jsem už zoufale prohlásil, že doufám, že se jednou ráno neprobudím zabalený v plíně!;-)
